Hovoříme s předsedou SBD Svatopluk Ing. Jaroslavem Junkem.

Znělo to lákavě. Firma jménem H-System slibovala v polovině devadesátých let atriové byty v Praze za polovinu běžné ceny, domky na okraji hlavního města i s pozemkem za 1,5 miliónu. Až později se ukázalo v čem bylo tajemství na první pohled zajímavé nabídky. Nikdo z klientů navíc netušil, že otec H-Systemu Petr Smetka má spoustu jiných ambiciózních plánů, které mu svými penězi pomáhají financovat. A už vůbec nikdo z klientů nevěděl, že Smetkovy firmy nesplácejí úvěry od Komerční banky v stamilionové výši. Šlo o téměř 1100 zájemců. O tom, jak tato kauza, která se rozplétá již třináct let, pokračuje, jsme tentokráte hovořili s předsedou SBD Svatopluk ing. Jaroslavem Junkem.

Kolik má SBD Svatopluk členů a kolik z nich již bydlí?
SBD Svatopluk má v současnosti 550 členů, těch bydlících je asi 180.

Šéf H-Systemu Petr Smetka byl odsouzen, odpykal si již zhruba polovinu ze svého dvanáctiletého trestu. Podařilo se vám již, jako družstvu, získat alespoň část peněz vložených do jeho projektu?
Zatím to není ukončené. Naděje, že by se klienti dostali ke svým původním penězům, je minimální. Odhadujeme, že by z konkurzu dostali zpátky přibližně pět procent částky, kterou do výstavby vložili.

Klienti H-Systemu jsou dnes většinou členy SBD Svatopluk s 550 členy a sdružení Maják, které má zhruba 60 členů. Spolupracujete spolu?
Situace je taková, že vzájemně nespolupracujeme, protože ze strany Majáku zájem o spolupráci není.

Pokud jsem informován, po odhalení problémů H-Systemu v devadesátých letech SBD Svatopluk chtělo pokračovat ve výstavbě tak, aby se pozemky zhodnotily a co nejvíce lidí se nastěhovalo, sdružení Maják se naopak chtělo soudit. Je tomu tak?
V hrubých rysech je to tak. My jsme se samozřejmě nebránili tomu jít také soudní cestou. Nechali jsme si však vypracovat důkladný právní a ekonomický rozbor, ze kterého vyplynulo, že pro klienty je nejvýhodnější jít cestou další výstavby, protože tu byl majetek ve stavebních pozemcích, v know-how. Kdyby se výstavba dotáhla do konce, tak se mohlo pro lidi, kteří to chtěli, dostavět s co nejmenší ztrátou. A pro ty, kteří již stavět nechtěli, se dalo odprodejem těchto majetků – zejména pozemků – vrátit vložené finanční prostředky. Aby však bylo možno pokračovat ve výstavbě, kterou by měli klienti pod kontrolou, bylo nutné přesměrovat finanční toky v systému. Vhodným se ukázalo založit stavební družstvo. Tak vzniklo SBD Svatopluk.

Kde všade měl H-Sysem pozemky a na kterých se stavělo?
Především na západním okraji Prahy v lokalitách Horoměřice, Statenice, Lichoceves, Velké Přílepy, Číčovice a v Praze-Bohnicích. S výstavbou se začínalo v Horoměřicích, Velkých Přílepech, Statenicích a v Bohnicích.

Proti vyšetřování jste tedy nebyli?
Trestní řízení bylo namístě proto, aby se ukázalo, jestli v hospodaření H-Systemu byly nějaké náznaky trestné činnosti, aby se zjistil stav, co zástupci H-Systemu dělali nebo nedělali. My jsme totiž zjistili, že majetek nebyl ukryt někde ve „štrozoku“, byl ve stavebních pozemcích a v dalších věcech. Kdyby se to dotáhlo dál, tak by z toho mohlo být víc. Každý podnikatel vám řekne, že když koupíte holý pozemek, tak to je nic. Ale až tam postavíte, tak se vše zhodnotí a dostanete peníze zpátky. Tím, že SBD Svatopluk disponovalo ekonomy, stavbaři, právníky, tak tuto cestu zvolilo. Nicméně jsme se v žádném případě nebránili tomu, aby se vše spravedlivě vyšetřilo. Náš cíl byl, aby se co nejvíce dostavělo, aby lidé, kteří v H-Systému utopili své celoživotní úspory, úspory svých příbuzných i různé půjčky, dostali když ne všechno, tak alespoň větší část hodnoty zpátky. Tato cesta byla reálná. Po ekonomické stránce to byla jediná možnost jak zachránit co nejvíce z vložených investic, které lidé dali. Každá jiná cesta by vedla k velikým ztrátám.

Část klientů H-Systému se odtrhla a vsadila na konkurz? Kdo konkurz vyhlásil a proč tak podle vás učinil?
Konkurz byl vyhlášen v listopadu 1998 asi po roce po podání prvních návrhů a to na základě pohledávky dvou klientů a jedné stavební firmy v celkové výši zhruba 3 miliony korun a to v době, kdy původní navrhovatelé (cca 10 osob) již svoje návrhy stáhli. V té době byl již s největším věřitelem – Komerční bankou – sjednán splátkový kalendář a výstavba pokračovala.

Co se stalo s majetkem do H-Systému vloženým?
Šlo hlavně o pozemky. Když byl vyhlášen konkurz, do konkurzní podstaty byly zahrnuty a prodány. Prodány byly bohužel v tom stavu, v jakém byly, to znamená velmi levně. Tím pádem se nemohlo docílit toho, aby lidé dostali z konkurzu více peněz. Nicméně máme informace, které se dají lehce ověřit, že tyto pozemky byly následně prodány za mnohem vyšší ceny. Tady se ukazuje, že námi navrhovaná cesta byla správná, protože když si vezmete, za co se pozemky následně prodaly, tak by to celkem pokrylo částky, které lidé do projektu vložili – dostali by peníze zpátky. Kdyby to zůstalo na té cestě, jak jsme chtěli my - to znamená, že by se to restrukturalizovalo, oddlužilo a následně prodalo - tak s těmi znalostmi, co máme nyní, víme, že by lidé všechny své peníze dostali zpět. Dokonce bychom ušetřili státu půl miliardy korun, protože to bylo spočítáno tak, že by Komerční banka dostala 550 milionů zpátky a nemusel je za ní platit stát.
(Pokračování na str. 2)

Kdybychom dál stavěli, lidé by vložené peníze již dostali
(Pokračování ze str. 1)

Suma sumárum – stát by ušetřil 550 milionů a lidé by dostali své peníze zpátky a nebyl by tady problém. Teď se to jasně ukazuje. Stačí zajít do katastru, vyhledat za co byly následně pozemky prodány. My bychom pozemky, které se prodávaly jako holé, ještě více zhodnotili. Chtěli jsme je prodávat jako zasíťované a peníze by na to tady byly.

Finanční prostředky na další výstavbu jste tedy měli?
Měli, protože H-System byl splátkový systém. Drtivá většina lidí ještě neměla splátky ukončené. Naopak. Byli v něm lidé, kteří zaplatili dvacet procent, třicet procent. Mohli jsme se dohodnout na dalším splátkování a případně na třicetiprocentním navýšení, které by se po konečném výnosu dalo vrátit zpátky. V HSystemu byl ke konci problém s cash-flow .- s hotovými penězi, lidé přestali platit. V družstvu byla poměrně velmi dobrá platební morálka a platilo se. My jsme peníze využívali jen na výstavbu. Měli jsme výhodu, že jsme byli družstvo, náklady jsme měli minimální. Měli jsme jednu sekretářku pár právníků a nic víc jsme neplatili. Všechno se dělalo dobrovolně, žádný zisk se negeneroval, všechno se vracelo zpátky do výstavby, takže jsme stavěli velmi lacino a byli jsme schopni finanční toky udržet. To znamená s tím třicetiprocentní navýšením jsme byli schopni jak odkoupit pohledávky za H-Systemem, tak stavět. Do výstavby jsme investovali skoro 250 milionů korun za dva roky. Stavělo se poměrně rychle - byli jsme schopni postavit dům za půl až tři čtvrtě roku.

Jeden člen vašeho družstva údajně koupil svůj domeček třikrát…
Je to možné. A nejenom jeden. Buď to byl splátkový klient, nebo to zaplatil najednou. Peníze, které jdou za H-Systemem, jsou předmětem konkurzu a z toho dostane tři, čtyři procenta. Protože dům přebralo následně družstvo jen v základech, tak musel doplatit i dostavbu, což ho stálo dost peněz, protože se posunul čas, zvýšily nálady. Potřetí se pak dostal dům do konkurzu, což není dobrá věc, protože jestliže ten člověk stavěl se souhlasem konkurzního správce a soudu, tak by jeho investice měly být ochráněny. Proto by neměl platit znova to, co investoval do výstavby prostřednictvím družstva. Měl by zaplatit jen to, co dal do H-Systemu, to je bez diskuze, ať stavěl nebo nestavěl. Neměl by však platit to, co mu bylo povoleno správcem konkurzní podstaty. Takto se dostávají do konkurzu peníze na úkor našich členů, kteří domy dostavěli a vlastně zachránili. Do konkurzu se dostávají peníze, které tam vlastně nepatří. Kousek dál od dokončených objektů stojí domy, o které se nikdo nestaral a které jsou dnes na spadnutí. Prodávaly se za zlomkové ceny. Dokonce si myslím, že je ani nikdo nechce, protože jsou staticky narušené a musí se zbourat. Budou muset jít pod cenu i těch pozemků jen proto, aby si je někdo koupil a pak stavby zboural, protože se nedají využít. My jsme zachránili to rozestavěné z H-Systemu, ale bereme to tak, že to musíme znovu zaplatit. Ale že chtějí ještě, aby družstevníci zaplatili to, co si postavili znova sami, to je nehoráznost, protože peníze, které do konkurzu nepatří, se rozdělují všem. A to, co měli chránit, to co měli rychle prodat, to znamená domy, kde nikdo nebyl a jsou dnes na spadnutí, to neudělali, takže se prodávají pod cenou.

S Komerční bankou je dnes všechno vyřešeno?
Tam to bohužel skončilo na vyhlášení konkurzu, což byl pro ten vztah problém. Nicméně asi by se dalo dále do toho vztahu zasáhnout. Komerční banka se tenkrát prodávala Francouzům, stát ji potřeboval rychle oddlužit a vše co nejdříve ukončit. Samozřejmě pro Komerční banku bylo daleko výhodnější nechat státu dluhy. Stát zaplatil těch 550 milionů okamžitě, my jsme je měli rozloženy v nějakém čase. Tím pádem stát rozvázal jakékoliv dohody, protože do toho zasáhlo vyšší hledisko.
(Pokračování na str. 3)

(Pokračování ze str. 2)
Jak to dnes vypadá s pozemky Petra Smetky? Je možné za ně něco získat?
Víme jedině o pozemcích na Rabyni. V médiích psali, že v roce 2004 nebo 2005 byly v exekuci a v následné dražbě prodány nějakému podnikateli. V roce 2011 se objevilo v novinách, že policie tyto pozemky obstavila. Nevíme co z toho vyplyne. Nicméně víme, že dalších 30 milionů z této dražby byly zahrnuty do konkurzu na pana Smetku, tudíž byly pro všechny klienty H-Systemu, protože my, jako družstvo, jsme přihlášeni jako věřitelé také. Nevím, jestli jsou přihlášeni i klienti, kteří stojí mimo družstvo. Vím, že je tam přihlášeno sdružení Maják. Když to spočítáme, tak 80 procent lidí postižených H-Systemem se chce domoci nějakých peněz z tohoto výnosu. Proto je prapodivné, že když už by tito lidé mohli dostat pár desítek tisíc korun jako morální zadostiučinění, tak najednou jsou tyto peníze policií vytaženy pryč. Nevím proč. Tyto peníze, o které se jedná, jsou v pohledávkách našich členů minimální, jde o jednotky procent. Nárok na ně mají všichni klienti, protože všichni byli v H-Systemu a postiženi. Jestliže byly zabaveny z toho důvodu, že tu jde o majetek majitele H-Systemu, tak by měly být pro všechny klienty. Nemohou být jen pro deset nebo třicet lidí. To je nejen nemorální, ale podle mne i právně chybné.

Nemáte strach, že pozemky v Rabyni nakonec získá stát?
To je možné, ten paragraf tady existuje. Když stát zabaví něco z trestné činnosti, tak si to může nechat. Současný majitel pozemků v Rabyni je, jak jsme se dozvěděli, cizí stání příslušník, takže možná dojde na arbitráž. V tisku se objevila zpráva, že by uvedené pozemky mohly dnes mít hodnotu až 250 milionů korun. Na druhou stranu, když tyto pozemky stát získá, tak je třeba za 50 milionů prodá a zbývajících 200 milionů uhradí daňoví poplatníci.

Jak bude tato kauza podle vás dále pokračovat?
Doufáme, že státní zástupce v kauze Rabyně rozhodne, že nelze prostřednictvím policie vzít oficiálně peníze lidem znova a že se vše vyřeší ve prospěch všech klientů, ne jen ve prospěch úzké skupinky. A co se týče konkurzu na H-systém, ten je již veden třináctý rok, takže doufáme, že se posune ke konci.

(kž)